Rozdělení plevelů
- JEDNOLETÉ
- Časné jarní - zde patří například hořčice rolní
- Pozdní jarní - zde patří například durman obecný, ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá
- Ozimé - nejznámějšími zástupci jsou: heřmánek pravý, terčovitý a přímořský, hluchavka nachová, chundelka metlice, kapustka obecná, kokoška pastuší tobolka
- DVOULETÉ A VÍCELETÉ
- PARAZITICKÉ
- VYTRVALÉ - zde můžeme zařadit například jitrocel kopinatý, prostřední a větší, kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl, řebříček obecný, sedmikráska obecná, smetanka lékařská, šťavel tuhý, šťovík kadeřavý
- Mělčeji kořenící - zde patří více druhů: s plazivými kořenujícími lodyham, s měkkými křehkými oddenky, s pevnými a tuhými oddenky, vytvářející cibule, hlízy a ztlustlé kořeny
- Hlouběji kořenící - opět druh s dalším rozdělením: vytvářející oddenky, vytvářející kořenové výběžky
Nejznámější plevele:
Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
Tento plevel je nejstatnější domácí okoličnatou rostlinou. Dříve se mu často říkávalo „medvědí pazneht", zřejmě dle synonymního názvu Sphondylium branca ursina. Jde o vytrvalou, velmi statnou, srstnatou bylinu, s lodyhou dutou, rozbrázděnou a dorůstající výšky až dvou metrů. Listy jsou většinou jednoduše jedno až trojjařmě lichozpeřené nebo peřenodílné. Okolíky jsou velké a bohaté, obal zpravidla chybí, ale obalíčky jsou mnoholistenné. Bílé, až nažloutlé květy jsou velmi nápadné; plody jsou vejčité dvounažky, zploštělé a obroubené křídlatým okrajem.
Kde roste: Můžeme se s ním potkat na lukách a v křovištích.
Pokud chcete tento plevel sbírat velmi obezřetně, v oděvu dokonale kryjícím tělo a v rukavicích. Z rostliny při poraněni vytéká šťáva, která do 24 hodin vyvolá na kůži pálící a svědivé, temně červenohnědě zanícené plochy, na kterých vznikají vesikuly až bulky s lehce zkalenou tekutinou.
V celé rostlině jsou přítomny furanokumariny - bergapten, pimpinellin, sphondin a další, v bolševníku velkolepém byl nalezen i psoralen. V nati je obsažen heraclein, který působí jako palčivá substance, silice obsahující octany, étery a alkoholy. Hlavní obsahovou látkou je oktanol - bolševníkový olej s hexyllbutyrátem, kyselinami kaprinovou a laurinovou a dalšími látkami. Toxické jsou zejména nezralé plody, které obsahují silice a další toxické látky jako je například arginin, glutamin apod.
V lidovém léčitelství měla vždy velký význam, protože budila pozornost svými účinky, i když mnohdy negativními. Přesto se ale zachovaly některé zvlášť účinné recepty.
Jako afrodisiakum je známý bolševníkový likér: Do láhve dáme 125 gramů nadrobno nakrájeného kořene a zalijeme dobrým čistým alkoholem. Pak necháme 2 týdny vyluhovat, při několikerém krátkém protřepání. Potom přecedíme a užíváme denně 1 až 2 odlivky před jídlem.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Jedná se o velmi expandující druh. Je hojně využívána jako léčivá bylina. Kromě této se u nás objevuje běžně ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka.
Kde roste: V České republice je rozšířena po celém území a ve všech výškových stupních. V současné době se velice šíří a vytváří husté vysoké porosty.
Kopřiva je ovšem vnímána též jako nevítaný plevel na zahrádkách, na loukách poblíž chat a chalup či v příkopech.
Pravidelný pokos ji celkem spolehlivě potlačuje.
Kopřiva je velmi užitečná jako léčivka.
- Snižuje hladinu krevního cukru
- působí mírně močopudně
- proti krvácení
- protizánětlivě
- urychluje hojení ran
- regeneruje pokožku
Bršlice kozí noha(Aegopodium podagraria)
Je známá též jako kerhák či kerhátek.
Kde roste: Vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polostinné stanoviště s vlhkou, výživnou a na dusík bohatou půdou.
Rostlina je využívána jako léčivá, sbírá se oddenek a listí. Obklad z listí má zklidňující účinek, používal se mimo jiné při dně nohoua dalšíchbolestivých onemocněních. Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamín C.
Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče. Taky pomáhá při bolení kloubů.
Lze ji taky využít v kuchyni. Rostlina má vysoký obsah vitamínu C. Její listy jsou využívány na polévky a do salátů.
Pýr plazivý (Elytrigia repens)
Tento plevel zahrnuje dalších 8 druhů.
Kde roste: Pole, zahrady, rumiště, louky, příkopy, pustá místa.
Nejlepší je sbírat pýr kolem podzimu. Kořeny a listy sušte na přímém slunci. Snadno přijímá vzdušnou vlhkost, takže je třeba ji skladovat v dobře uzavřených nádobách, případně ji občas znovu přesušit.
Obsahuje inositol, minerální soli, sacharidy,silice s agropyrenem, kyselinu křemičitou, polyfruktózu, inulín, triticin, saponiny, enzym mesoinosit a jiné látky. Působí močopudně, projímavě, podporuje trávení, pokrývá nemocné sliznice léčivým slizem, celkově posiluje organismus, mírní projevy lupenky, působí proti revmatismu, příznivě ovlivňuje lehčí formy cukrovky a kožní choroby vzniklé důsledkem metabolických poruch, přispívá k detoxikaci jater a jaterního parenchymu, snižuje hladinu cholesterolu.
Podává se nejčastěji ve formě odvaru (1 polévková lžíce drogy se vaří 5 až 10 minut ve 1/4 l vody), který se pije 4x denně.
Velicemi účinná je i čerstvá šťáva z oddenku pýru, které se bere několik čajových lžiček denně.
Laskavec (Amaranthus)
Zahrnuje téměř 60 druhů. Tato rostlina pochází ze střední Ameriky a pěstovali ho již Inkové a Aztékové.
Kvete zejména v červenci, srpnu a září.
Kde roste: Roste zejména na suchých a pustých místech. Druhotnými stanovišti jsou okraje cest, rumiště, hojně roste jako plevel na polích a v zahradách.
Jako u většiny plevelů jsou semena šířena větrem, vodou, endozoochorně různými živočichy a zejména při pracovních činnostech člověka.
Semínka josu asi stejně velká jako sezamová semínka. Dají se tepelně upravovat.
Obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, která se v ostatních obilovinách téměř nevyskytuje. Je také zdrojem vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Kromě toho obsahuje skvalen, nenasycený uhlovodík, který snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá v boji proti rakovině.
Pomáhá v boji proti:
- Rakovině prsu
- Srdečních onemocněních
- Diabetes
Přeslička rolní (Equisetum arvense)
Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm. Existuje také přeslička lesní, poříční a bahenní.
Kde roste: Vyskytuje se skoro v celé Evropě, Asii a Severní Americe. Neroste v tropech. U nás roste na vlhkých písčitých a hlinitých půdách, v lesích, na pastvinách, oraništích, náspech a na svazích jako plevel.
Sbírejte letní jalové, stromečkovitě větvené lodyhy bez černého oddenku. Příměsi cizích částí je nutno před sušením odstranit. Suší se na vzdušných místech nebo při umělé teplotě do 60 ° C.Sušte na slunci jeden den. Delší sušení se nedoporučuje.
Přeslička obsahuje velké množství prospěšných látek pro naše zdraví. Je zdrojem kyseliny křemičity, saponiny, equisetoninu, kyseliny equisetové (akonitovou), třísloviny, flobafenu, hořčiny, pryskyřici, tuku, organických kyselin a flavonových glykosidynů.
Podporuje vylučování moči (diuretikum), tvorbu bílých krvinek. Používá se při léčení tuberkulózy.
Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
Tato rostliny odsahuje výšky až 5 cm. je trvalá bylina s plazivým, tenkým oddenkem a zakřiveným stonkem, na kterém rostou trojčetné listy. Jednotlivé lístky mají srdcovitý tvar a uprostřed jsou prolomené. V noci a za deštivého počasí se sklápí, stejně jako květy, okolo stonku směrem dolů.
Kde roste: Je rozšířen na severní polokouli v mírném pásu a na severu Afriky. K nejčastějším stanovištím patří stinné vlhčí lesy, háje, křoviny, lesní rokle, podél lesních potůčků. Má ráda dostatek světla. Preferuje půdy čerstvě vlhké, nevápnité, výživné, humózní, hlinité, mírně kyselé.
V listech, které jsou jedlé, obsahuje mírně jedovatou kyselinu oxalovou (šťavelovou) a její soli. T ato kyselina škodí zejména ledvinám. Příznakem otravy bývá nevolnost, zvracení, křeče a depresivní nálada.
Svízel syřišťový (Galium verum)
Svízel má něco přes 300 druhů. Známý je u nás také svízel přítula nebo také svízel povázka.
Je to vytrvalá, trsnatá 30 až 120 cm dlouhá bylina. Lodyha tuhá, dole dřevnatějící, větvená, v horní části čtyřhranná, dole oblá, hladká až krátce pýřitá. Listy v 8 až 14četných přeslenech, podlouhlé až čárkovitě obkopinaté, zašpičatělé.
Kde roste: U nás roste hojně v teplejších oblastech do nadmořské výšky asi 600 m, celkově roste v mírném pásmu Eurasie, v Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, dále na Islandu, izolovaně v Japonsku. Daří se mu na suchém trávníku. Dále preferuje křovinaté stráně, vřesoviště, meze, pastviny, slunné okraje lesů, světlé borové lesy, náspy, okraje cest,. Roste na půdách sušších, málo humózních, skeletových až písčitých, kyselých, na minerály bohatých.
Pro jeho léčivéúčinky sbírejte nať této rostliny. Suší se na stinném místě nebo i na slunci, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 45 °C.Obsahuje glykosid galiosin, rubiadinglykosid, asperulosid, silici, enzymy, pryskyřice, třísloviny, saponiny, minerály.
Působí jako lék při:
- Obezitě - snižuje chuť k jídlu
- Revmatizmu
- Špatně hojících se ranách
- Lehčích popáleninách
Nálev se připravuje jen několika sekundovým varem, na 1 l vody se dává 1 až 2 polévkové lžíce drogy.
Svízel má nepříjemnou chuť. U některých osbo díky této jeho vlastnosti může vyvolat nutkání na zvracení.